I Uchihové pláčou VIII.

16. prosince 2010 v 20:37 | Aneko
Příliš mnoho pocitů

"Za měsíc.". Sasuke vzhlédl a podíval se na Usagiho. Ten se ušklíbl "Úplněk na čtvrtek vychází na druhý týden v příštím měsíci." s těmi slovy se otočil na patě a vyšel z pokoje. Za chvíli se za ním zaklaply vchodové dveře.
Sasuke se podíval na Ai, stále ještě stojící u okna a hledící na měsíc. U oka se jí zaleskla kapka vody. Slza.


Uchiha…nevěděl, co dělat. Pomalu si stoupl a přešel ke své mladé společnici. Objal ji kolem ramen. Ai překvapeně vzhlédla. Černé oči pohlédly do očí modrých.
Ai stékala po tváři jedna slza za druhou. Pootevřela pusu a pohlédla na Sasukeho.
Neudržel se. Ten cit, který v sobě tak dlouho skrýval a zadržoval, nyní vytryskl na povrch.
Políbil ji. Jeho rty se přitiskly na její, jazyk si pohrával s jazykem. Vášnivě k sobě tiskly jeden druhého.
Sasuke…byl docela překvapený. V životě ještě žádnou holku nelíbal. Tenhle pocit…to bylo to nejkrásnější, nejúžasnější, co kdy zažil.

Ještě vroucněji Ai sevřel. Ruka se mu, proti jeho vlastní vůli, sunula k místu, kde tušil zapínání Ainy podprsenky. Dívka v jeho náruči vzdychla.
Najednou se Sasukemu přehnal v hlavě celý jeho dosavadní život. A jeho cíl - jeho sen. Vždyť toho musí ještě tolik udělat! Nemá čas, začínat si něco s holkou. S holkou…Ai nebyla jen tak nějaká obyčejná holka. Ona byla dívka jeho snů. Dívka, po které vždycky toužil. Dívka, která si zaslouží něco o hodně lepšího, než obyčejného, prachsprostého, chladnokrevného vraha jeho kalibru.

S vypětím všech sil se odtrhl od své lásky. Černé zorničky se zbarvily do ruda. Ai otevřela oči.
Sasuke, ať s velkou nelibostí, pohlédl sharinganem do modrých očí dívky svých tužeb i nočních můr. Ai zamžikala. Zavřela oči. Usnula.

Slunce svítilo, ptáci zpívali. Ranní jas osvítil černovlasého kluka se školní kabelou na zádech.
"Sasuke,". Uchiha se otočil. Ai se pousmála "Víš, ten včerejšek…". Sasuke se zatvářil nechápavě. Vzápětí se však ušklíbl "Jo, aha. Díky. I když, spíš bych měl poděkovat Usagimu. To on přišel na to, jak mě dostat zpátky.". Ai překvapeně zamrkala. Začervenala se "Ale, já myslela, to…" ztišila hlas "to líbání.". Uchiha se zatvářil nechápavě. Pak se zasmál a ušklíbl se "Nevím, o čem mluvíš. To se ti asi něco zdálo.". S těmito slovy pokračoval v cestě ke školní budově. Ai tam jen tak stála, jako solný sloup, a dívala se za svým idolem. V hlavě měla zmatek, jen samé zpřeházené myšlenky. Bylo jí do breku.

"SAŠO!!". Sasuke se otočil. Pohrdlivě si měřil dívku před sebou. Vypadala tak…tuctově. "Hele! Mluvím na tebe! Holky se neignorují!". Uchiha si odfrkl. Pořád lepší, než to věčné: Sašo, och, Sašo!. "No? Co chceš?". "Víš, kdo sem?". "Ne. Měl bych?". Sjel dívku pohledem. Najednou…se zarazil. Tahle holka…Až na barvu, délku vlasů a účes, vypadala úplně stejně, jako…Ino. "Sem Satsuko. A jestli si toho ještě nevšiml - chodím s tebou do třídy. Dřív sem sedávala s Ai, dokud si mě nenahradil ty." popadla Sasukeho za límeček trička a přistrčila ho ke stěně. Zasyčela "Co si to udělal s Ai? Ani nevnímá, co říkám! A dokonce už ani neblábolí o tom teploušovi z Naruta!".
Sasuke se zarazil. Nevěděl, že jeho činy budou mít na Ai takový vliv. Ale Satsuko pokračovala "A Usagi je taky nějakej špatnej. A všechny holky ze školy mluví jenom o tobě! Víš ty vůbec, jaký máš na zdejší atmosféru vliv?! Takže…" usmála se "Konečně se vzpamatuj a řekni Ai, že ji máš rád.". Sasuke se Satsuko vytrhl. Oprášil si triko "Nevím, o čem to mluvíš.". Satsuko se jen usmála "Jak myslíš. Ale, až bude Ai nešťastná, bude to jenom na tobě.". S těmito slovy odešla. Nechala tam Sasukeho jen tak stát, pouze s jeho myšlenkami.

Jeho myšlenky byli jasné - teď, když konečně ví, jak se odsud dostat, už nemusí dál pobývat s Ai. Otočil se na patě a vyběhl s budovy ven.

Běžel. Běžel dál a dál, rychleji a rychleji. Za chvíli už byl jen rozmazaným obrysem, proplétajícím se prázdnými ulicemi.
Najednou mu někdo zastoupil cestu. Hnědé vlasy povlávaly ve větru. Modré oči odhodlaně propichovaly zmateného Uchihu. Ai rozpřáhla ruky "Neprojdeš. Musel bys mě zabít, abych tě pustila dál.". Odhodlání nezmizelo ani na chvilku. Ten plamínek v jejích očích ani jednou nezakolísal. Byla pevně rozhodnutá nepustit Sasukeho dál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama