Zase po dlouhé době... Už sem s tím vážně strašná ^^""
Jinak co se týče Braniborska... Vážně sem nevěděla,jestli ji tam mám dat či ne ^^"" Nakonec sem neodolala XD
Postavy: Ještěrka, Annye, Anizu, Aneko, Naiko, Inoue, Kya
"Říkám, aby si ze mě sundal ty svý francouzský pracky!"
"Ale Ještinko…" cukroval dál Francis.
Ještěrka si ho držela vší silou co nejdál od těla a zároveň si pročítala, nebo se aspoň snažila si pročítat, nejrůznější dokumenty včetně zpráv špehů.
"Přestaň mě laskavě ošahávat a spíš mi řekni něco o tomhle," odfrkla si a strčila Francii pod nos dopis, jehož adresát byl podepsán jako "Ztělesnění Úžasnosti". Francis si dopis vzal.
Ještěrka se uvelebila v křesle a založila si ruce na hrudi: "Co ti Prusko chtěl?"
"Něco o spojenectví, o kterém nic nevím," pokrčil rameny Francis.
Plaz si vzala dopis zpátky. Při čtení znepokojeně křivila obočí. Němčinu ovládala jen velice okrajově, takže jí Francie musel většinu překládat. V hlavě jí přitom pableskovaly vzpomínky na Anečiny fanatické proslovy o Prusku a o Slezských válkách. Nechápala to. Co dělá dopis z období rozmachu Pruska tady, v klidné francouzské éře. Tady se teď nezbrojí, tady se teď k válce neschyluje. A vůbec…jaké je tady teď století?
Pohled jí padl na skleněné přesýpací hodiny postavené na stole. Cinkla do nich nehtem. Francis jí je okamžitě sebral.
"Tohle není na hraní, mon cherie."
Ješti se na něho nechápavě podívala.
"To ti je dal Anglie, že na nich tak lpíš?"
Francouzův pohled jí okamžitě prozradil, že na to kápla.
"Yao?" Annye šťouchla do přesýpacích hodin. "Odkud je máš?"
"Jednou si je tady zapomněl Opiový bastard, aru."
"Annye, Yao jsem tu!"
Udýchaná Anizu padla vedle Annye jako podťatá.
"Nikde žádné lodě. Není po nich ani stopy."
Zrakem zabloudila k hodinám. Vzala je do rukou.
"Podobné má doma Naiko. Vždycky o nich říkala, že jsou "Made in China"."
"Podobné má doma Naiko. Vždycky o nich říkala, že jsou "Made in China"."
Na rozdíl od Ještěrky, Anizu a Annye měly Aneko s Naiko úplně jiné starosti.
"Tak jo, klid," Aneko polkla. "To bude dobrý."
Otočila se na Naiko.
"Musíme být v pohodě a nehysterčit. Hlavně nesmíme ječet a nadávat, jasný?!"
"Eh, Aneko?" Naiko se na ni podívala jako na blba. "To ty tady hysterčíš."
"Okej, musíme na to jít jinak," Aneko si povzdechla, zavřela oči a zamyslela se. Když oči zase otevřela, upřela svůj pohled na Prusa vedle sebe.
"Gilberte, zachraň nás."
Albín vytřeštil oči: "He? A jak asi?"
Pak si ji zkoumavě prohlédl: "A vůbec odkud se známe? Děláš, jako bychom se znali aspoň půl století a přitom jsme se dneska viděli poprvé."
Aneko se ublíženě podívala bokem .
"To si jenom myslíš," zamumlala.
"Konec mluvení, zabijte je!" Leopoldovi s konečnou platností došla trpělivost.
Najednou z hrdel vojáků, kteří až doteď ohrožovali trojici, vytryskla krev. Okamžitě se skáceli k zemi. Jakoby ze záře zapadajícího slunce vystoupila dívka se šavlí opřenou o své rameno. Cop blonďatých vlasů jí poskakoval na rameni.
Gilbertovi se rozzářily oči: "Braniborsko!"
Vyskočil a lípnul jí pusu na tvář: "Já věděl, že mě v tom nenecháš!"
Braniborsko se na něj podívala jako bohyně pomsty a vlepila mu facku.
"Kolikrát tě budu muset ještě zachraňovat, blbe?!" vmetla mu naštvaně do tváře.
Gilbert uraženě nafoukl tváře: "Když už blb, tak úžasný blb.".
"Blbe, blbe, blbe!"
"Ale…"
"Jsi pořád jako malý kluk, ty pako!"
"Jsem úžasné Prusko…"
"Hovno úžasné! Budižkničemu seš!"
"Bra…Braniborsko…"
"Měkkej, blbej, slabošskej! Ani si nedokázal získat Alsasko-Lotrinsko a už útočíš na Rodericha?!"
"Ale…ale Hannoversko…"
"Toho sem nepleť, nebo se naštvu ještě víc!"
Naiko užasle pozorovala prchající Rakušany a Aneko, pokoušející se spáchat seppuku pomocí větve.
Braniborsko se otočila od Gilberta, který postupně vypouštěl dušičku, k dívkám. Podala Naiko ruku a pomohla jí vstát.
"Ty jsi ta Naikoru von Reicherberk, co?" usmála se na ni. "Díky, že jsi dala na toho pruského idiota pozor."
Naiko se na ni nervózně pousmála.
"Braniborsko, co?"
Braniborsko se otočila na Aneko. Ušklíbla se: "Ale, ale. Habsburský pes vzdal pokusy zapíchnout si klacek do břicha?"
Aneko naklonila hlavu na stranu.
"Víš o tom, že tě vážně nemůžu vystát?" prohlásila s mírně šíleným úsměvem.
"He?" Braniborsko se na ni nechápavě podívala.
"A vůbec," Aneko napřáhla onu větev, kterou se ještě před chvíli pokoušela spáchat seppuku, jako by to byl meč.
"Táhni…" vrhla se na blondýnu "…od mého Gilberta!!!"
"Sestři! I ty, Rakušanko! Nechte se!"
Dívky po něm blýskly pohledy. Téměř jednohlasně zasyčely: "Cos to řekl…?!"
"N...no…"
"Nejsem tvoje sestra!!! Táhni zpátky do pobaltu, ty čokle!!!"
"Jsem z Moravy, ty sebestředný pako!!!"
Naiko se pobaveně uchechtla: "Ach ta láska nebeská…"
"A to se jednou budou nenávidět," Inoue nevěřícně pozoroval dva chibi národy tulící se k sobě.
"Spíš Lovino bude nenávidět Ludwiga," mrkla na něho Kya. Zamyšleně vytáhla z kapsy podezřelou krabičku
"Co myslíš, kdo by byl seme?"
"Snad…snad to není…"
Kya otočila krabičku. Nápis "Viagra" byl snadno čitelný. Nad Inoueho zděšeným pohledem se jen ušklíbla.
"Má duše fujoshi postrádá yaoi. A takové chibi yaoi mezi Germánem a Taliánem rozhodně není k zahození."
Inoue jí okamžitě vytrhl krabičku z rukou: "Naiko s Aneko se v historii navzájem podřezávají a ty tu myslíš na úchylárny?!"
Kya nahodila pohled štěněte, kterému právě sebrali kost: "Vždyť sem zas tolik neřekla…"
Inoue | 6. listopadu 2011 v 16:47 | 
ale vážně,tak zlá bych na něj zase nebyla 
Zde hledá
Vůbec mě tím neotravuješ, jak tě to jen mohlo napadnout?
Mno, není to ještě úplně ono, ale tady ti to vysvětlovat nebudu, kdyžtak mi to pošli a já ti to opravím, ale jestli nechceš, nemusíš samozřejmě 
Vnucovat se nechcu 